Další přepis článku, který jsem byl donucen napsat pro čtvrtletník „Školka základ života“ na téma „Jak to vidí rodiče“, kde primárním cílovým čtenářem jsou rodiče malých dětí. Extremely hard task for me, neměl jsem zájem, aby nás pak navštívila sociální pracovnice, ale ani aby ten text byl moc jalovej. Verze, která tam vyšla, byla nakonec zcenzurována od neznámého výtržníka, podezírám svoji manželku. Na druhé vydání ovšem již ruka cenzury nedosáhne, chá cháááá.
Úvodem bych rád podotkl, že se považuji za osobu zcela nevhodnou pro psaní textu do školkových novin. Ano, slohové práce jsem měl vždy precizní, proto mne také manželka v rámci interního rodinného výběrového řízení delegovala, ale upřímně, vždy jsem se snažil obsahem spíše provokovat, což bych zde velice nerad.
Tedy k věci. Náš syn navštěvoval nejprve několik měsíců jesle sídlištního typu, ve kterých se pravidelně teleportoval časem zpět do období romantického reálného socialismu. Jediné, co do tohoto konceptu nezapadalo, byla přítomnost plazmové barevné televize a výše školného. Ba ne, tak hrozné to nebylo.
Proto jsem jednoho sychravého podzimního odpoledne během jinak nezáživné debaty s manželkou zbystřil při informaci, že existuje jakási MŠAV (to jsem už věděl) a málem spadl ze židle při doplňkové informaci, že tam můžeme přihlásit našeho potomka. A zase se cestovalo v čase, tentokrát do budoucnosti. Na první pohled nádhera, skoro by se člověku zdálo, že se poctivý občan konečně dobral kapitalismu. A protože i na druhý, třetí a x-tý pohled zůstávala nádhera nádherou, tak jsme tam kluka nechali.
První týdny moc nemluvil (on to ještě neuměl, pozn. autora), tak nemohl referovat, ale vypadal najedeně i odpočinutě, tedy spokojeně. Postupem času se (zajisté i zásluhou školkového kolektivu) rychle mluvit naučil, takže nyní referuje vydatně, ale já mu stejně nevěřím. Asi to bude opravdu můj syn, mele stejné nesmysly jako já. Co mne překvapilo nejvíce, že mne naučil pouze minimum sprostých slov, která jsem doposud neznal.
Rád bych touto cestou poděkoval jménem svým, jménem matky mého syna, její matky, ba dokonce i její matky, zkrátka jménem celé naší početné rodiny celému kolektivu MŠAV, který vytváří báječné prostředí pro všestranný rozvoj (nejen) našeho dítěte v době, kdy se my rodiče věnujeme daleko méně smysluplné činnosti, tedy práci.
2024 ©